Stálice
Astrologie rozděluje veškeré objekty na obloze (pozorované z povrchu Země) na stálice a planety.
Stálice: Hvězdy, které jsou součástí souhvězdí se nazývají stálicemi, protože tvoří (relativně) stálé a (z hlediska délky lidského života) neměnné vzorce hvězd na obloze. Ke stálicím se dále řadí všechny nebeské objekty, které se vůči hvězdám nepohybují (nebo velmi pomalu): hvězdokupy, mlhoviny, galaxie, apod.
Planety: Planety jsou naopak všechny nebeské objekty, které se viditelně pohybují vůči stálicím, tzn. vůči hvězdám v souhvězdích. Astrologie proto do planet zařazuje rovněž Slunce, které se na pozemské obloze pohybuje vůči souhvězdím. Planetami v astrologickém smyslu jsou také všechny měsíce planet včetně Luny. Dále jsou mezi planety řazeny i všechny planetky. V astrologii je proto planetou také Pluto bez ohledu na to, kam ho zařadila dnešní astronomie.
Stálice versus hvězdy
Pojem stálice zahrnuje všechny hvězdy s výjimkou Slunce. Samotné Slunce je v astrologii řazeno mezi planety, protože se po pozemské obloze pohybuje.
Stálice se seskupují do různých obrazců souhvězdí. Nutno podotknout, že astrologie souhvězdí ve své praxi nepoužívá. Používají se pouze jednotlivé stálice.
Astrologické aspekty stálic
Astrologická praxe používá u stálic z aspektů obvykle pouze konjunkci. Důvodem je to, že astrologická praxe počítává aspekty pouze z pozice roviny ekliptiky, což neumožňuje správně počítat a zjišťovat aspekty se stálicemi. Používání pouze konjunkce u stálic je tedy z nouze ctnost. Při výpočtu aspektů z plné nebeské sféry je možné používat i u stálic všechny aspekty – jen je s tím málo zkušeností.
Související hesla
Návrat na úvodní stranu astrologicko-zdravotnického slovníčku.