Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung (* 26. července 1875; Kesswil, Švýcarsko – † 6. června 1961; Küsnacht, Švýcarsko), – byl lékař a psychoterapeut.

Proslavil se psychologickou teorií osobnosti nazvanou analytická psychologie. Tato teorie je založená na nevědomí a vychází z psychoanalýzy Sigmunda Freuda.

Psychologové obvykle Carla Gustava Junga nemají příliš v lásce. Například na univerzitách je naschvál vynecháván nebo zmiňován jen velice okrajově, a to i přes jeho přínos. Je poměrně běžné, že ve velké řadě knih, publikací a skript věnující se psychoanalýze není Carl Gustav Jung vůbec zmíněn nebo jen velice okrajově.

Život

Carl Gustav Jung se setkal v roce 1907 se Sigmundem Freudem (zakladatelem psychoanalýzy), který do něho vkládal velké naděje. Postupně však mezi těmito dvěma muži rostly názorové rozdíly, které vyvrcholily jejich rozchodem roku 1912. V roce 1912 vydal Carl Gustav Jung studii „Symboly proměny“, ve které odmítl přílišný důraz Sigmunda Freuda na sexualitu. Freudův pojem libida jako sexuální energie změnil na obecnou životní a psychickou energii zaměřenou na jakýkoli cíl.

Teorie osobnosti

Carl Gustav Jung rozdělil nevědomí na dvě části: osobní nevědomí a kolektivní nevědomí. Kde je přesná hranice mezi nimi je těžké posoudit. Jung ve svých spisech kritéria, která část psychiky patří do osobního, a která do kolektivního neustále mění. Každé místo jeho spisů obsahuje jiné kritérium.

• Kolektivní nevědomí – je hlubší část nevědomí. Nepatří člověku, ale celému lidstvu. V tomto nevědomí je zděděná zkušenost celého lidstva i jeho zvířecích předků. Člověk tuto část nevědomí sdílí se všemi lidmi. Jedinec je na ní napojen, a to způsobem, že část psychiky každého člověka se sestává právě ze sdíleného kolektivního nevědomí. Obsahem kolektivního nevědomí jsou instinkty a některé archetypy.

• Osobní nevědomí – je mělčí část nevědomí. Člověk ho získává svou vlastní osobní historií. Je v něm vše osobního, co nedosáhlo do vědomí. Jedná se o city, myšlenky a zážitky, které byly zapomenuty, potlačeny, vytěsněny nebo zmizely z vědomí jiným způsobem. Konkrétně se v osobním nevědomí nacházejí tzv. komplexy a některé osobní archetypy, především archetyp stínu.

Obsahy nevědomí podle Carla Gustava Junga jsou:

• Archetypy – určité vzorce chování, spolu s nějakým druhem vnímání, prožívání a chování.

• Komplexy – obsahy a prvky psychiky, které se vymkly kontrole vědomí a existují v temnotě osobního nevědomí. Odtud ovládají jednání a vnímání člověka. Představují neukončené záležitosti jedince v životě. Neřešené komplexy mohou být pro osobní vývoj velice škodlivé. Vědomým úsilím je možné komplexy vyřešit.

• Instinkty – některá jednoduchá a vrozená účelné chování a jednání, které se člověk nemusí učit.

Související hesla

Vědomí, Nevědomí.

Doporučené odkazy

Logika vědomí a logika podvědomí

Návrat na úvodní stranu astrologicko-zdravotnického slovníčku.